Americký dolar za poslední rok významně posílil vůči hlavním světovým měnám, přičemž nedávno dosáhl úrovně, které nebyly za posledních 20 let. Vůči britské libře si připsal 15 %, vůči euru 16 % a vůči japonskému jenu 23 %.
Dolar je světovou rezervní měnou, což znamená, že se používá ve většině mezinárodních transakcí. V důsledku toho mají změny jeho hodnoty důsledky pro celou globální ekonomiku. Podívejme se na pět hlavních.
- Ještě větší inflace
Benzin a většina komodit, jako jsou kovy nebo dřevo, se obvykle obchodují v amerických dolarech (i když s výjimkami). Takže když dolar sílí, tyto položky budou stát více v místní měně. Například cena benzínu. A jelikož cena za litr benzínu v amerických dolarech také prudce stoupla, vytváří to dvojnásobnou pohromu. Když jsou energie a suroviny dražší, ceny mnoha produktů stoupají pro spotřebitele a firmy, což způsobuje inflaci po celém světě. Jedinou výjimkou jsou USA, kde silnější dolar zlevňuje dovoz spotřebních produktů, a proto by mohl pomoci zkrotit inflaci. - Země s nízkými příjmy v ohrožení
Většina rozvojových zemí má svůj dluh v amerických dolarech, takže mnohé nyní dluží mnohem více než před rokem. V důsledku toho se mnozí budou snažit najít stále větší množství místní měny ke splácení svých dluhů. Vidíme to již na Srí Lance a další země mohou brzy následovat tento příklad. Buď budou muset více zdanit své ekonomiky, vydávat inflační místní peníze nebo si jednoduše víc půjčovat. Výsledkem může být hluboká recese, hyperinflace, krize státního dluhu nebo všechny tři dohromady, v závislosti na zvolené cestě. Rozvojovým zemím, které se dostanou do krize státního dluhu, může trvat roky nebo dokonce desetiletí, než se zotaví, což způsobí jejich obyvatelům vážné potíže. - Větší obchodní deficit USA
Ostatní země budou v důsledku silného dolaru kupovat méně amerických produktů. Obchodní deficit USA, který představuje rozdíl mezi objemem vývozu a dovozu, se již blíží k mamutímu bilionu dolarů ročně. Prezident Joe Biden a před ním Donald Trump slíbili, že jej sníží, zejména proti Číně. Někteří ekonomové se obávají, že obchodní deficit zvyšuje americké půjčky a odráží skutečnost, že mnoho pracovních míst ve výrobě se přesunulo do zámoří.
Euro pod paritou s dolarem: Pět způsobů, jak může silná americká měna poškodit světovou ekonomiku
- Zhorší se deglobalizace
Nejzřejmější hospodářskou politikou k zabránění růstu obchodního deficitu je staré známé uvalení cel, kvót nebo jiných překážek na dovoz. Jiné země mají tendenci činit odvetná opatření proti takovému protekcionismu, přidávajíc k americkým výrobkům své vlastní daně a jiné překážky. V éře, kdy se „deglobalizace“ již začala kvůli zhoršujícím se západním vztahům s Ruskem a Čínou, silnější dolar přidává na politické dynamice protekcionismu a ohrožuje globální obchod. - Obavy v eurozóně
Slabší členské státy EU jako Portugalsko, Irsko, Řecko a Kypr se staly o něco méně zranitelné vůči investorům, kteří zvýšili své náklady na půjčky na krizovou úroveň, než během nejtemnějších dnů krize eurozóny. Je to proto, že velká část jejich státního dluhu je nyní v rukou Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který byl zřízen na jejich záchranu, jakož i příznivějších investičních bank v rámci eurozóny. Silnější dolar však vytváří tlak na Evropskou centrální banku, aby zvýšila své úrokové sazby, aby podpořila euro a snížila náklady na dovoz včetně energií. To způsobí větší tlak na země eurozóny s vysokou úrovní dluhu. Itálie, která je devátou největší ekonomikou na světě a má vládní dluhy na úrovni neuvěřitelných 150 % HDP, by bylo obzvláště obtížné zachraňovat, pokud by se situace vymkla zpod kontroly.
Spojením těchto pěti bodů je ultra silný dolar dalším důvodem k obavám z globální recese v nadcházejícím období. Vyšší inflace narušuje příjmy spotřebitelů a snižuje spotřebu. Protekcionismus může snížit mezinárodní obchod a investice. Krize státního dluhu znamenají vážné problémy pro mnohé rozvojové země a možná i pro eurozónu.
Bude dolar nadále růst?
Dolar roste z ekonomických i geopolitických důvodů. Centrální banka USA (Federální rezervní systém) agresivně zvyšuje úrokové sazby a také utahuje svou politiku vytváření peněz prostřednictvím kvantitativního uvolňování (QE). Děje se tak s cílem omezit inflaci způsobenou problémy s dodávkami během pandemie, válkou na Ukrajině a také QE.
